Tááákže... Ráno bylo romantické, no posuďte sami. Stali (moravský pravopis) sme v sedm, složili letadla, postavili na grid a čekali a čekali. Trenér startoval jako první s Vendelínem, protože to je jasný, že to bude tak 400 km do dálky a zbytek se připravoval na diamanty a zlata, Čumák se jen chtěl vyhnout zahrabávání díry před hangárem. Po půlhodině od vypnutí trenér hlásil, že stoupání není nic moc, takže už má 1400 QNH a točí termiku, stoupání do 1,5 m/s. A tak se vyčkávalo a vyčkávalo, a vyčkávalo. Starty do wlny proběhly po 14. hodině, nakonec to byla poměrně složitá bawlnka s neustále se měnícím větrem (na zemi od 4 do 6 m/s), stoupání lehce nad nulu s občasnými záchvěvy nad metr, dostup kolem 3700 m. Hoši z Kyjova nakonec zlato nezískali (jeden ještě mrzne v Mikulovicích - ale hlásil, že sedá do Mikulova, takže se uvidí...) a Věrka Vavřínová se diamantu také nedočkala. Trenér uletěl hezkých kamarádských 140 km v kombinaci wlna/termika. Ale i tak to byla pěkná kochačka, a to zas jó!
