Vlnka dosti ovlivňovaná vrstvou inverze v 700 a další vrstvou okolo 3000 navíc s přes den se dosti měnícím směrem větru, odpoledne ne moc vhodného na přeletování..
Když mi volal odpoledne trenér, že přávě přistál řekl jsem mu jen UŽ ZAS a dnes NIC MOC CO ?-)) Ano, už přes den bylo z výstupů vidmo, že to nebude žádná jízda.. jediným řádným impulzem byl ranní výstup z PRG, který byl optimistický..
Dalo to do 100km a výškově to jednu chvíli i šlo takže vystoupal i do 5km a opouštěl to v +3.. Vendelín v tranďáku, igc pozděj..
EDIT: Přidány Trenérovi slova a opět něco z jeho KnowHow :-)))
Už večer 17.10. jsem sledoval póčo a výstupy. Vypadalo to docela dobře a situace se blížila té z 6.10. No výstupy byly na nic a tak jsem ani nehledal vlekaře a když, tak jsem uvažoval o Jeseníku, kdyby nebyl. Půlnoční výstup to měl rozseknout, ale oko na něm nespočinulo zálibně. Inverze, téměř izoterma nad ní a pak střih větru na severozápad... Rozhodl jsem se, že nic... Cesta do rachoty a pokukování ven, zda přecejenom něco nebude nasvědčovat tomu,že to bude stát za to... Nic... Pak už jen očekávání ranního výstupu ze 6ti...Ukázal se jako bezchybný a já začal být nervózní... Sehnal jsem nakonec i vlekaře a mrknutím oka na webku v Jeseníku mi přidalo na obrátkách.
Složení Vendelína je hračka, vlekař dorazil a tak tedy start někdy kolem jedenácté. Vypnutí v prostoru Karlovy Studánky a stoupání? Téměř žádné i přes fén, který padal do Velkého kotle jak vystřižený z učebnice... Následoval dotaz k dříve startujícím z Jeseníku a přesun k Červenohorskému sedlu. Nastopal jsem do 3000QNH a zase nic, ale kluzáky byly nade mnou. Jirka Kuzbach dával informaci, že leze v trochu větší výšce východně od Pradědu tak jsem se tam přesunul... Na parketě pro NW vítr jsem se přizvedl na dvojce tak na 3600 a pak opět jen slabé stoupání. Vydržel jsem s nervama a podařilo se mi prostoupat střihovou vrstvu a slabou iverzi a vylezl do pěti litrů... Následoval přesun do Karlovic na VBT a zpět. Silnější stoupání bylo to tam a po krátkém hledání jsem vyrazil směr Šerák... Stoupání po hraně fénu nic moc se střídalo s klesáním do 1,5metru. Podstatné však bylo to, že i přes slabý vítr v těhto výškách jsem se sunul vůči zemi pomalu... Došlo mi, že to má i v téhle hladině výraznou severozápadní složku... Další stoupání 0,6 jsem našel za Ramzovou, ale pohled do roviny mne utvrdil, že ještě stále nefouká to, co sliboval PR výstup ze 6.... Skrečnul jsem přelet a změnil ho na kochání se krásou okolí, výhledem na Beskydy a Tatry, které vyčuhovaly nad inverzí... Zkusil jsem ještě jednou nastoupat,ale už jsem neměl tu trpělivost a posunul jsem se směrem nad Bílou Vodu a abych stihl večerní povinnost, tak jsem zamířil k domovu... Namlsaný ze 6.10. jsem se ani nesnažil uletět bodovanou vzdálenost. Uvidíme, co z toho vykouzlí program CPSky...Hold to nebylo "to" svezení, ikdyž se dal udělat výkon kolem 300km, o čemž svědčí výkon Jirky Kuzbacha a možná další, které tam ještě nejsou...
Snad to takhle bude stačit
Tonda
